Anhydrogenní horizonty nadložního humusu
vznikají na propustných půdách, které nejsou zamokřené (pro soubor těchto horizontů L+F+H je možno použít sumární označení O)
Hydrogenní horizonty nadložního humusu
vznikají na zamokřených organických půdách nebo i na minerálních půdách, které jsou větší část roku zamokřené. Organický materiál je v různém stupni rozkladu. Tvorba humusu je ovlivněna vysoko ležící hladinou spodní vody, která přetrvává blízko půdního povrchu převážnou část bezmrazového období roku. V humidních horských oblastech mohou vznikat i na půdách přímo neovlivněných spodní vodou(mocné folické horizonty).
Rašelinné horizonty
vznikají rašeliněním organických zbytků rostlin v podmínkách dlouhodobého převlhčení. Jejich mocnost je u organosolů větší než
Rašelinné horizonty je možno zpravidla rozlišit v jednotlivé vrstvy podle původu rostliného materiálu (rašelina rašeliníková, ploníková, ostřicová, suchopýrová, rákosová, blatnicová, dřevová apod.), podle jeho slohu (rašelina zemitá, houbovitá, vláknitá apod.), podle barvy atd.