PODZOL PZ

Půdy se stratigrafií O –Ah nebo Ap – Ep- Bhs – Bs – C s profilem výrazně diferencovaným na vybělený (albický) horizont Ep (někdy infiltrovaným humusem zbarven šedě) a iluviální humusosekvioxidický spodický horizont. Tento spodický horizont je charakterizován výplní intergranulárních pórů matrice z hrubozrnných částic amorfními černohnědými (svrchní část) a rezivými (spodní část) koloidy. Humusovou formou je převážně surový humus. Vytvářejí se ve dvou ekologicky odlišných oblastech:

 

-         na svahovinách přemístěných zvětralin hornin dávajících lehčí zvětraliny

    (žuly, pískovce apod.), obsahujících nejen hlavní, ale i krycí souvrství

 

-         na píscích nižších poloh

 

Výskyt horských podzolů spadá do klimatických regionů B 9-10, Ko 8-9, Ku (7) 8.7 a výškového stupně 7-8, s frigickým teplotním a perudickým vodním režimem, nikdy neprosýchají. Podzoly nižších poloh nalézáme v klimatických regionech B 2, Ko 3-5, Ku 4-5.2-3, v třetím vegetačním stupni, s mesickým udickým hydrotermickým režimem a občasným prosýcháním profilu.

 

Podzoly jsou půdy s výrazně nenasyceným sorpčním komplexem (VM < 35 %), s vysokou nasyceností Al a tvorbou sekundárních Al-chloritů, s výraznou migrací komplexu Fe, Mn, Al s organickými kyselinami o malé molekule. Vyznačují se vysokým podílem KVK závislé na pH. Obsahu humusu je vysoký nejen v humusovém horizontu (v ornicích > 4-5 %), ale i v Bhs (> 5 %). Obsah humusu u podzolů nižších poloh z písků je nižší, ale hromadění v Bhs výrazné. Při prosýchání profilu podzolů nižších poloh může vznikat ortštejn.

Subtypy Variety